Čínští Císaři Přiměli Hosty žvýkat Hřebíček

Video: Čínští Císaři Přiměli Hosty žvýkat Hřebíček

Video: Čínští Císaři Přiměli Hosty žvýkat Hřebíček
Video: Clove Oil: How to make clove oil | How To Make Clove Oil at home | AMI FULLEST 2024, Září
Čínští Císaři Přiměli Hosty žvýkat Hřebíček
Čínští Císaři Přiměli Hosty žvýkat Hřebíček
Anonim

Španělští vědci zjistili, že hřebíček obsahuje velmi vysoké hladiny fenolických sloučenin, které jsou pro lidské tělo nesmírně užitečné.

Mezi dobré vlastnosti hřebíčku patří jeho schopnost snižovat oxidaci tuků v důsledku uvolňování vodíku.

Navíc toto koření účinně snižuje hladinu železa. Vědci se domnívají, že hřebíček pomáhá zlepšovat kvalitu a chuť různých pokrmů a předkrmů a má také pozitivní vliv na zdraví.

Ve skutečnosti jsou hřebíček voňavé sušené poupata vždyzeleného karafiátu Syzygium aromaticum, které mají tvar karafiátu dlouhého 1 centimetr. Pokud hodíte zaschlý knoflík do vody, měl by se potápět nebo plavat svisle s víčkem nahoru.

Čína
Čína

Pokud plave vodorovně, pak olej v něm nestačí. Pokud máte příležitost zlomit hřebíček, přidejte čepice do koláčů a do masových pokrmů a marinád - tyčinky.

Dobré koření se ohne i při sušení. Pokud jej stisknete na papír, měl by zanechat mastnou stopu. Hřebíček je od starověku známý jako koření s velkou chutí.

V Egyptě, Číně, Indii a na Středním východě se používá nejen jako koření, ale také jako lék. Čínští císaři jako sofistikovaní lidé nemohli vydržet špatný dech. Před návštěvou císaře proto všichni před návštěvou žvýkali hřebíček.

A během publika to držel v ústech. Ve starověkém Egyptě byli mrtví ozdobeni karafiátovými náhrdelníky. První poznámky o hřebíčku v Evropě byly obdrženy od římského autora Plinia.

Sladkosti s hřebíčkem
Sladkosti s hřebíčkem

Evropané dostali koření od Arabů, oni od Indů a Indové z Cejlonu. Kvůli tomuto dlouhému řetězci prodejců nemohli Evropané po celá desetiletí přesně pochopit, kde toto koření rostlo.

Vlasti hřebíčku jsou Molukové. V roce 1512 je Portugalci dobyli a stali se monopolisty, kteří toto koření pěstovali. Francouzům se ho podařilo přivést na Mascarene, Cayenne a Seychely.

V polovině devatenáctého století se však Zanzibar stal předním producentem tohoto koření. Dodala světu tři čtvrtiny celkové produkce.

Dnes se hřebíček vyrábí hlavně v Pembě, kde je vzduch tak nasycený vůní koření, že na něm začne páchnout obyčejná voda, pokud zůstane ve sklenici deset minut.

Doporučuje: